Asi nejsem sama, která láteří nad vysokými cenami pohonných hmot u nás, které, navzdory tomu, že cena ropy dosáhla pětiletého minima, vůbec neklesají a jejich výše naopak dál svazuje vzmáhající se českou ekonomiku. Nezbývá mi, než se ptát, k čemu nám slouží antimonopolní úřad, který má hlídat kartelové dohody.
Jedna taková kartelová dohoda byla totiž podle všeho evidentně uzavřena. 35, 36, a na dálnici i 39 korun přibližně tolik si totiž čerpací stanice účtují v současných dnech za ceny nafty a benzinu pro řidiče. Přestože Česká republika disponuje nejhustší sítí čerpacích stanic a panuje zde logicky vysoká konkurence, ceny pohonných hmot u pump, až na opravdu čestné výjimky, prostě neklesají. Čím to je?
Zase jednou nám tu prostě selhal trh. Jediným logickým vysvětlením je, že se pan Shell sešel s panem Agipem a za přitakávání pana OMV a paní Benziny si svatosvatě slíbili, že vydrží, i když budou hromy a blesky létat a lidi budou nadávat.
Dnešní Lidové noviny přinesly informaci o tom, že nákupní cena jednoho litru benzinu činí pro tento týden 31,30 a prodejní je, co jsem tak viděla, různá. Od 35 do 39. To je panečku paráda mít marži 8 korun na litru, jak koneckonců sami pumpaři přiznávají, rýžují teď nejvíc za 10 let. Takovéto marži já ale říkám prachsprostá zlodějna.
A že se Vás to ne-řidičů netýká? Omyl. Jen pro připomenutí zde uvádím, že od cen ropy, či přesněji řečeno nafty a benzinu, se odvozují ceny v podstatě všeho zboží zatíženého dopravou. Nakonec na to doplatí koncový zákazník. I když se nás minulý týden ČT snažila opít reportáží, že marže jsou v podstatě normální, tedy okolo 2 Kč, opak je pravdou, jak koneckonců dokazují i dnešní LN.
Antimonopolní úřad by měl konečně zasáhnout, není prostě možné, aby řidiči tankovali za stejných 37 Kč když stojí barel ropy 130 nebo 70 dolarů.
