Dnes jsem se dozvěděla, že se ministr Jiří Dienstbier rozhodl dekorovat bílou stužkou, aby veřejnosti připomněl, že se koná mezinárodní den odstranění násilí páchaného na ženách.
Jistě chvályhodné, ale v případě Dienstbiera se jedná o čiré pokrytectví.
Pan ministr s americkým občanstvím podotýká, že v ČR trpí domácím násilím 1,4 milionů žen a mužů a já se ptám pane ministře, jak by k této statistice prospělo přijmutí a integrování 15 000 muslimských uprchlíků, které jste navrhl v září? Ta čísla by bezesporu zase vzrostla.
Lidem asi není třeba vysvětlovat, že islám zachází se ženou jako s hadrem a podle koránu žena nemá takovou „hodnotu“ jako muž. O domácím násilí v těchto zemích se pochopitelně statistiky nevedou, jen občas prosákne do médií informace o vraždě ze cti, nebo kterak je za vztah s milencem některá z žen přinucena podstoupit veřejné zbičování nebo ukamenování podle práva Šária.
Těžko vyřešíme staletím zakořeněnou výchovu, opřenou o výklad Koránu, v zemích jako Sýrie, Somálsko atp. ale Dienstbierova benevolence v přijímání uprchlíků nám takto radikálně vychované lidi zve do ČR, a ba co víc, hodlá je integrovat.
Úsvit- Národní koalice nezpochybňuje právo na azyl, ale předělat křesťansko- židovský pilíř Evropy rovněž nehodlá. Proto mimo jiné ve svém posledním návrhu týkajícím se azylového zákona navrhl, aby řízení o udělení azylu neprobíhalo na území ČR, ale v zemi původu.
