Danajský dar je takový dar, který způsobuje obdarovanému spíše potíže či zlo, než užitek a spokojenost. Danajský dar znamená léčku, která se skrývá v domnělém daru. Postupně vás seznámím o štědrosti státu, jak obdarovává obce takovými danajskými dary.
Jde především o nemovitosti, zámky, hrady, ale i pozemky, které jak administrativně, tak finančně zatěžují stát a tak se bezplatně, nebo symbolicky převádí na obce.
Paradoxem je, že obce jsou rovněž závislé na státním rozpočtu, a když se stanou majiteli těchto objektů, či pozemků, v podstatě na jejich nutnou údržbu nebo přestavbu peníze také nemají. Opět čekají na státní dotace, aby mohly připravit projekty na jejich využití, a následně na další dotace k samotné realizaci. Jedinou výhodou je snad to, že si obec může sama zvážit záměr a využití, ale jak sami všichni víme, opět jsme v začarovaném kruhu financí.
Navíc se obce zaváží, že tyto majetky nesmí určitou dobu prodat. A tak, aby tyto objekty nespadly, dochází u celé řady z nich k pronájmu s výhledem pozdějšího odkoupení. Protože samotná údržba nebo zakonzervování objektu zase zatěžuje obecní rozpočet.
Další brzdou ve využití některých objektů, jako jsou například zámky, je fakt, že jejich rekonstrukce a úprava podléhá přísným kritériím památkového úřadu. Tím dochází nejen k průtahům již připravovaných záměrů, ale k dalšímu zvyšování investic, protože se ve velké míře opravují památky a jejich obnova a renovace je nejen náročnější, ale hlavně finančně mnohonásobně dražší.
Moravskoslezský kraj obdaroval mnoho obcí v rámci kraje těmito danajskými dary, a to i v nejchudších oblastech, kde se bojuje o každou korunu.
